Schematické značky

S vývojem elektropneumatiky docházelo stejným tempem k rozvoji schématického značení.

V následující části jsou vyobrazeny nejčastěji používané schématické značky, které jsou seřazeny v následujících kapitolách:

·         pneumotory

·         ventily

·         ostatní pneumatické komponenty

·         elektrické značky

Pneumotory – značení

Podstatou schematické značky pneumotoru je zjednodušené nakreslení bočního průřezu pneumotoru. Pokud vezmeme základní provedení dvoučinného přímočarého pneumotoru a podélně jej rozřízneme, objeví se nám pohled na těleso válce,píst a pístnici. Pokud to zjednodušíme, je schematická značka tvořena obdélníkem znázorňujícím těleso válce. U jedné strany je svisle nakreslen píst a na tento píst navazuje pístnice prostupující čelem tělesa válce.

Dvojčinný přímočarý pneumotor:

Dvojčinný přímočarý pneumotor s magnetickým pístem:

Dvojčinný přímočarý pneumotor s nastavitelným tlumením v krajních polohách:

Dvojčinný přímočarý pneumotor s magnetickým pístem a oboustranně nastavitelným tlumením v krajních polohách:

Dvojčinný přímočarý pneumotor bezpístnicový - lineární:

Dvojčinný přímočarý pneumotor s neokrouhlou pístnicí:

Dvojčinný přímočarý pneumotor se zdvojenou pístnicí:

Dvojčinný přímočarý pneumotor s průběžnou pístnicí:

Jednočinný přímočarý pneumotor s vratnou pružinou:

Jednočinný přímočarý pneumotor teleskopický:

Ventily – značení

Schematická značka ventilu vychází z jeho funkce. V prvním případě nás zajímá, zda se jedná o ventil 3/2 nebo 5/2. Počet čtverců odpovídá počtu funkčních stavů. Šipky v jednotlivých čtvercích znázorňují otevřené průduchy ventilu v dané poloze.

Následující obrázek nám ukazuje základ značky u ventilu 3/2 a základ značky u ventilu 5/2.

   páky:                                                                                        tlačítka:

U ventilů ovládaných manuálně se setkáváme se dvěma typy vratných pružin. Jedna nám ovládá ventil takzvaně bez aretace. Například stlačení ovládacího tlačítka ventilu dojde k přesunu ventilu do aktivní polohy, ovšem uvolněním tlačítka dojde k přesunutí ventilu zpět do základní polohy pomocí vratné pružiny. Tato pružina se u značek kreslí na pravé straně a ovládací prvek vlevo.
 

Ovládání s aretací. Otočením páky se ventil přesune do aktivní polohy. Páku uvolníme a ventil si zachová svojí nově nastavenou pozici. Přesun ventilu do původní polohy, provedeme opačným pohybem páky.

2/2 pneumatický ventil ovládaný pákou - s aretací:

3/2 pneumatický ventil ovládaný pákou - s aretací:

3/2 pneumatický ventil ovládaný tlačítkem - bez aretace:

3/2 elektropneumatický ventil ovládaný jednostranně elektrickým impulzem s návratem do základní polohy pružinou. (pro označení ovládání ventilu je možno také použít název: 3/2 elektropneumatický ventil monostabilní):

3/2 elektropneumatický ventil ovládaný oboustranně elektrickým impulzem.(pro označení ovládání ventilu je možné také použít název:3/2 elektropneumatický ventil bistabilní):

5/2 elektromagnetický ventil monostabilní:

5/2 elektromagnetický ventil bistabilní:

5/2 elektropneumatický ventil monostabilní:

5/2 elektropneumatický ventil bistabilní:

5/3 elektropneumatický ventil, v základní poloze uzavřený:

Následující značky znázorňují ventily 4/2. Značky jsou uvedeny s ovládáním pomocí elektrického signálu. Přesto je možné je ovládat i manuálně. Význam těchto ventilů spočívá v ovládání dvojčinného pneumotoru tak jako ventily 5/2. U ventilu 5/2 máme dva odfuky č.3 a 5, které nám slouží k vyfukování spotřebovaného vzduchu. U ventilu 4/2 jsou tyto dva vývody v samotném ventilu propojeny do jednoho výstupu č.3.

4/2 elektromagnetický ventil monostabilní:

4/2 elektromagnetický ventil bistabilní:

4/2 elektropneumatický ventil monostabilní:

4/2 elektropneumatický ventil bistabilní:

Tlumič hluku:                                                                                        Zdroj vzduchu:

Pneumatická signalizace:                                                                    Tlakoměr (manometr):

Olejová maznice:                                                                                  Odlučovač kondenzátu (s ručním vypouštěním kondenzátu):

Redukční ventil s tlakoměrem:                                                           Škrtící ventil:

Škrtící ventil nastavitelný:                                                                   Škrtící ventil nastavitelný, jednosměrný

Elektrické komponenty – značení

Při použití schématické značky tlačítka používáme pro jeho označení ve schématu písmeno S s doplněním čísla použitého tlačítka. Například S1,S2.....atd. Pokud potřebujeme nakreslit u jednoho tlačítka souběžně spínací a rozpínací kontakty, nakreslíme je vedle sebe a propojíme přerušovanou čarou.

Elektrické tlačítko –

spínací kontakty:                                                                                     rozpínací kontakty:

Elektrický spínač –

spínací kontakty:                                                                                     rozpínací kontakty:

Elektrický koncový spínač s kladičkou -

spínací kontakty:                                                                                     rozpínací kontakty:

Magnetický snímač - spínací kontakty:

U magnetického snímače je nakreslen pouze kontakt spínací. Existují varianty magnetických snímačů s rozpínacími kontakty, to jsou ovšem velice výjimečné případy. Praktický význam magnetických snímačů spočívá v nahrazení koncových spínačů s kladičkou. Při použití magnetického snímače je třeba také použít pneumotor s magnetickým pístem. Magnetické snímače jsou dosti často konstruovány ve vodotěsném provedení, odolném navíc různým agresivním roztokům, vibracím atd.

Pokud kreslíme magnetický snímač, označujeme jej písmenem B.

Elektrické relé:

Elektrické kontakty relé -
spínací kontakt:                                                                                         rozpínací kontakt:

Elektrické časové relé se zpožděným zapnutím:

Elektrické časové relé se zpožděným zapnutím -

spínací kontakty:                                                                                      rozpínací kontakty:

Elektrické časové relé se zpožděným vypnutím:

Elektrické časové relé se zpožděným vypnutím -

spínací kontakty:                                                                                      rozpínací kontakty:

Označení relátek ve schématu se provádí více způsoby. Vždy používáme jen jeden a to bez rozdílu zda se jedná o elektrické nebo časové relé. Nejčastěji používaným způsobem je označení písmeny RE. V dnešní době se však setkáváme také s univerzálním označením K. Toto označení je možné použít nejen pro relátka, ale také pro stykače. Relé a stykač jsou principielně stejná zařízení. V obou případech se jedná o elektricky ovládaný elektrický spínací prvek. Rozdíl mezi stykačem a relátkem je pouze v uspořádání kontaktů, které jsou u relátka všechny stejně proudově zatížitelné. Zatímco u stykače máme kontakty označované jako silové a pomocné. Liší se v proudové zátěži. Kontakty silové jsou zpravidla tři a předpokládá se u nich ovládání třífázové zátěže. Kontakty pomocné jsou určeny pro spínání pomocných ovládacích obvodů, kde není kladen důraz na výkon kontaktu. Pro stykače používáme označení KM, ale je možné použít univerzální označení K.

Cívka elektropneumatického ventilu:

Ovládací cívku ventilu označujeme písmenem Y. Pro doplnění písmene používáme čísla, která označují polohu ventilu, do které cívka ventil přesune. Pro příklad si uveďme: Máme dva ventily 5/2 monostabilní. Cívku jednoho ventilu označíme Y12.1 a druhou cívku druhého ventilu jako Y12.2. Tedy čísla 12 označují stav ventilu, do kterého jej cívka přesune a druhé číslo za tečkou znamená číslo ventilu.