Chyby nepřímých měření
Dosud uvedené chyby se
týkaly vyhodnocení přímého měření. To znamená, že se
vyčíslují meze odchylek naměřených hodnot konkrétními
měřicími přístroji. V praxi se běžně stává, že nelze
určitou elektrickou veličinu změřit přímo. Většinou proto, že
dostupné měřicí přístroje požadované měření neumožňují,
tzn. nemají potřebné rozsahy. Je tedy nutné hodnotu požadované
veličiny dopočítat z údajů, které přímým měřením lze
získat.
Nejčastěji dochází ke stavu, že ze dvou přímo měřených veličin dopočítáme třetí. Příklad 1: použití volt – ampérové metody pro výpočet výkonové ztráty na rezistoru. Přímým měřením zjistíme hodnotu napětí U a proudu I. Vypočteme hodnotu výkonu: P = U • I Výslednou chybu odvodíme z chyb přímo změřených veličin. Protože obě veličiny jsou udány ve svých jednotkách, nelze jednoduše sečíst absolutní chyby. V tomto případě sečteme relativní chyby naměřených hodnot. Postup při výpočtu si můžeme ukázat uvedeném obvodu. Jako přístroje MP1 a MP2 jsou zapojené běžné multimetry DMM 3800. Byly naměřeny hodnoty: I = 125,4 mA, U = 15,56 V. Výpočet výkonu: P = U • I = 15,56 • 0,1254 = 1,95 W Výrobce pro tyto přístroje udává: DC
napětí
DC
proud
Vypočteme relativní
chyby měření napětí a proudu:
Chyba ampérmetru MP1 ( rozsah 200 mA ): δ1 = +/- 1,2 % udaný počet digitů posledního místa displeje 1 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 2000 to je celkem δ = +/- 1,25 % Celková relativní chyba proudu I v % : rozsah přístroje 200 δA = δ1 + δ2 • ———————— = 1,2 + 0,05 • ——— = + / - 1,28 % naměřená hodnota 125,4 Chyba voltmetru MP2 ( rozsah 20 V ): δ1 = +/- 0,5 % udaný počet digitů posledního místa displeje 1 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 2000 to je celkem δ = +/- 0,55 % Celková relativní chyba napětí U v %: rozsah přístroje 20 δV = δ1 + δ2 • ———————— = 0,5 + 0,05 • ——— = + / - 0,56 % naměřená hodnota 15,56 Celková relativní chyba pro výkon: δP = δA + δV = 1,28 + 0,56 = +/- 1,84 % Pro vypočtený výkon lze ještě odvodit absolutní chybu ΔP :
P
1,95
ΔP
= ——— • δP
=
——— • 1,84
=
+ / - 35,9 mW
100
100
Příklad 2: použití
volt – ampérové metody pro výpočet odporu rezistoru.
Pro tento příklad můžeme použít stejný obvod: Přímým měřením jsme zjistili hodnoty proudu I a napětí U. Výsledný odpor rezistoru pak vypočítáme podle Ohmova zákona: U R = ——— I Výslednou chybu opět odvodíme z chyb přímo změřených veličin.
Naměřené hodnoty: I = 18,5 mA, U = 19,6 V. U 19,6 Vypočteme odpor – R = —— = ——— = 1054 Ω I 0,0185 Výrobce
pro tyto přístroje udává:
DC
napětí
DC proud
Vypočteme relativní chyby měření proudu a napětí: Chyba ampérmetru MP1:
δ1 = +/- 0,8 % udaný počet digitů posledního místa displeje 1 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 2000 to je celkem δ = +/- 0,85 %
Celková
relativní chyba proudu I v % :
rozsah
přístroje
20
δA
= δ1
+ δ2
• ————————
= 0,8 + 0,05 • ——— = + / - 0,854 %
naměřená
hodnota
18,5
Chyba voltmetru MP2:
δ1
= +/- 0,5 %
udaný
počet digitů posledního místa displeje
1
δ2
=
————————————————————
• 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 %
celkový
počet ( maximální ) digitů
displeje
2000
to je celkem δ
= +/- 0,55 %
Celková
relativní chyba napětí U v %:
rozsah přístroje 20 δV = δ1 + δ2 • ———————— = 0,5 + 0,05 • ——— = + / - 0,551 % naměřená hodnota 19,6 Celková relativní chyba
pro odpor:
δR = δA + δV = 0,854 + 0,551 = +/- 1,405 % Pro vypočtený odpor rezistoru můžeme odvodit absolutní chybu ΔR :
R
1054
ΔR
= ——— • δR
=
——— • 1,405
=
+ / - 14,81 Ω
100
100
Příklad 3: použití
volt – ampérové metody pro výpočet proudu.
Tento způsob používáme, jestliže je rezistor zapájený v obvodu. Přímo změříme hodnotu napětí U. Hodnotu odporu rezistoru přečteme na tělísku součástky. Výsledný proud vypočítáme podle Ohmova zákona:
U
I = ——— R
Chybu
proudu vyčíslíme z chyby přímo změřeného napětí a údaje
výrobce rezistoru.
Na vybraném rezistoru jsme změřili napětí multimetrem M 890 G. Naměřená hodnota je: U = 12,55 V. Na rezistoru přečteme hodnotu odporu: R = 2200 Ω. Ze zjištěných hodnot již můžeme vypočítat velikost proudu, který rezistorem protéká:
U
12,55
I = ——— = ——— = 5,70 mA R 2200 Chybu ( parametry ) použitého
multimetru pro měření stejnosměrného napětí již známe:
δ1 = +/- 0,5 % udaný počet digitů posledního místa displeje 1 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 2000 to je celkem δ = +/- 0,55 % Celková relativní chyba napětí naměřeného U v % tedy je:
rozsah
přístroje
20
δV = δ1 + δ2 • ———————— = 0,5 + 0,05 • ——— = + / - 0,58 % naměřená hodnota 12,55 Pro měřený rezistor výrobce udává relativní chybu: δR = 5 % Z těchto údajů již můžeme vyjádřit relativní chybu vypočítaného proudu:
δI
=
δV
+ δR
= 0,58 + 5 = 5,58 %
Jestliže získáme
výslednou veličinu výpočtem měření dvou veličin jiných a ve
vzorci je mocnina, je postup stejný, jen se relativní chyba
příslušné veličiny násobí mocnitelem. Jestliže je ve vzorci
odmocnina, je nutné převést odmocnitele na mocnitele a rovněž
násobit hodnotu relativní chyby konkrétní veličiny.
Nakonec vypočítáme ještě absolutní chybu proudu: I 5,70 ΔI = ——— • δI = ——— • 5,58 = + / - 0,32 mA 100 100
Např. je-li: P = R • I2 => δP = +/- δR + 2 • δI ( % )
Příklad 4: Výpočet
výkonové ztráty na rezistoru:
Použijme stejné hodnoty: Tentokrát měříme proud ( I = 125,4 mA ), který teče známým rezistorem ( R = 124 Ω ). Výkon rezistoru v obvodu je: P = R • I2 = 124 . 0,1254 2 = 1,95 W Měřicí přístroje: pro měření odporu i proudu byly opět použity multimetry DMM 3900.
DC proud
Odpor
Vypočteme nyní relativní chyby měření proudu a odporu:
Chyba ampérmetru MP1je pro tento rozsah: δ1 = +/- 1,2 % udaný počet digitů posledního místa displeje 1 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 200 to je celkem: δ = +/- 1,25 % Celková relativní chyba proudu v tomto obvodu - I v % : rozsah přístroje 200 δA = δ1 + δ2 • ———————— = 1,2 + 0,05 • ——— = + / - 1,28 % naměřená hodnota 125,4 Celková relativní chyba proudu v tomto obvodu - I v % : rozsah přístroje 200 δA = δ1 + δ2 • ———————— = 1,2 + 0,05 • ——— = + / - 1,28 % naměřená hodnota 125,4 Chyba multimetru na odporovém rozsahu: δ1 = +/- 0,5 % udaný počet digitů posledního místa displeje 3 δ2 = ———————————————————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,15 % celkový počet ( maximální ) digitů displeje 2000 to je celkem: δ = +/- 0,65 % Celková relativní chyba odporu rezistoru R v %: rozsah přístroje 200 δR = δ1 + δ2 • ———————— = 0,5 + 0,15 • —— = + / - 0,74 % naměřená hodnota 124 Celková relativní chyba pro výkon v tomto obvodu – protože vzorec obsahuje u jedné veličiny ( proudu ) 2 mocninu, násobíme tuto relativní chybu dvěma a sečteme: δP = δR + ( 2 • δI ) = 0,74 + ( 2 • 1,28 ) = +/- 3,3 % Pro vypočtený výkon určíme absolutní chybu ΔP : P 1,95 ΔP = ——— • δP = ——— • 3,3 = + / - 64,35 mW 100 100 Z tohoto příkladu je patrné, mocnina celkovou relativní chybu podstatně zvětšuje.
Příklad 5: Další případ nastává, jestliže vyhodnocujeme přesnost měření jedné veličiny více přístroji. Při tomto měření vyhodnocujeme absolutní chyby všech přístrojů a výslednou chybu tvoří jejich součet. Tím se samozřejmě celková chyba měření zvyšuje. V obvodu stejnosměrného proudu jsou zapojené 2 rezistory paralelně. V obou větvích obvodu měříme proud. Na pozici MP1 je analogový přístroj PU 500, měříme proud IR1 a na pozici MP2 je digitální multimetr CM 2703, který měří proud IR2. Podle Kirchhoffova zákona je výsledný proud I jejich součet - I = IR1 + IR2. Výsledky měření: IR1 = 85 mA, IR2 = 150 mA. Celkový proud: I = IR1 + IR2 = 85 + 150 = 235 mA. Při určení celkové absolutní chyby měření postupujeme: Pro přístroj MP1 PU 500 výrobce udává třídu 2,5, to znamená relativní chybu δ = +/- 2,5 %. Naměřili jsme hodnotu proudu 85 mA. Určíme absolutní chybu pro tuto hodnotu. Přístroj byl nastavený na rozsah 100 mA. δU • rozsah 2,5 • 100 ΔI = ————— = ———— = + / – 2,5 mA 100 100 U
přístroje MP2 - CM 2703 – byl pro dané měření předvolený
rozsah 400 mA.
Výrobce pro tento přístroj udává: DC proud:
Po přepočítání tedy: δ1 = +/- 1 % chyba ( digit ) 2 δ2 = ———————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,05 % počet digitů displeje 3999 Absolutní chyba pro tento proud ( 150 mA ) tedy bude : naměřená hodnota hodnota rozsahu 150 400 ΔI = ————————— • δ1 + ————————— • δ2 = ——— • 1 + ——— • 0,05 = 1,5 + 0,2 = +/- 1,7 mA 100 100 100 100 Pro
celkový proud I = 235 mA je tedy celková absolutní chyba součtem
chyb obou měření:
ΣΔI
= ΔIR1
+ ΔIR2
= 2,5 + 1,7 = +/- 4,2 mA
Příklad 6: Další
situace může nastat, jestliže výslednou hodnotu získáme
odečtem. Pro názornost si vyhodnotíme měření napětí.
V obvodu jsou zapojené 2 rezistory do série. Podle Kirchhoffova zákona se celkové napětí rovná jejich součtu úbytků napětí na jednotlivých rezistorech.
UDC = UR1 + UR2 Pro náš příklad použijeme výpočet chyby napětí na rezistoru R1. Ke svorkám zdroje, napětí UDC, byl připojený analogový multimetr PU 500, napětí UR2 bylo měřeno digitálním multimetrem CM 2703. Naměřen hodnoty: UDC = 10 V, UR2 = 6V Napětí UR1 tedy bude: UR1 = UDC – UR2 = 10 – 6 = 4 V Postup při určení celkové absolutní chyby: U přístroje PU 500 je udána třída 2,5, to znamená δ = +/- 2,5 % pro všechny rozsahy. Přístroj byl přepnutý na rozsah 10 V. Absolutní chyba má hodnotu: δU • rozsah 2,5 • 10 ΔUDC = ————— = ———— = + / – 0,25 V = +/- 250 mV 100 100 Přístroj MP2 - CM 2703 – byl pro měřené napětí předvolený rozsah 40 V. DC napětí:
Po přepočítání tedy: δ1 = +/- 0,8 % chyba ( digit ) 3 δ2 = ———————— • 100 = ——— • 100 = +/- 0,075 % počet digitů displeje 3999 Absolutní chyba pro toto napětí ( 6V ) tedy je :
ΔUR2 = ————————— • δ1 + ————————— • δ2 = ——— • 0,8 + ——— • 0,075 = 0,048 + 0,03 = 0,078 V = +/- 78 mV 100 100 100 100 Pro výsledné napětí, UR1 = 4 V, musíme vzít v úvahu celkovou absolutní chybu: ΣΔUR1 = ΔUDC + ΔUR2 = 250 + 78 = +/- 328mV |