Chyby při měření – nejistota měření
Definice měření: „Výsledek
měření je hodnota měřené veličiny získaná
měřením, případně výpočtem z naměřených
hodnot“. V praxi žádným
měřením nelze úplně přesně zjistit správnou
– skutečnou – hodnotu měřené veličiny. Je mnoho
rušivých vlivů, které přesnost měření
ovlivňují. Např. nedokonalost přístrojů, změny
teplot, stárnutí součástek a i nedokonalost
pracovníka. Proto při měření jsou důležité
meze, ve kterých se naměřená hodnota může
pohybovat, tj. velikost chyby při měření. Čím je
chyba menší, tím je výsledek měření
přesnější. V tedy praxi hodnotíme přesnost měření
podle velikosti chyb. Podle požadavků na přesnost volíme
způsob měření, který je pro daný úkol
vyhovující. Je nasnadě , že velmi přesné
laboratorní postupy jsou nákladné a časově
náročné. Naproti tomu rychlá dílenská
měření dosahují menší přesnosti.
Chyba měření je tudíž takový souhrn nepřesností, ke kterým při měření dochází. Podle chyby vyhodnocujeme přesnost měření. Každé měření je určitým stavem chybné. Chyba měření nám tedy prakticky stanovuje meze, ve kterých se naměřené nebo vypočtené hodnoty mohou pohybovat. Postup měření volíme podle požadavků na výsledek, podle možností pracoviště – přesnosti přístrojů. Přesná laboratorní měření jsou náročná na techniku a čas. Dílenská měření bývají méně náročná, většinou se nepoužívají velmi přesné přístroje. Pro každé měření lze odhadnout nutnou přesnost. Podle toho je potom nutno zvolit vhodnou měřicí techniku a metodu měření.
|